Nejjemnější šlehané tělové máslo se jmelím pro jasnou pleť

Jmelí znáte jako vánoční dekoraci, pojďme si rozšířit obzory a použít ho po celý rok a jinak než zavěšený nad hlavou. Jedná se totiž o výjmečnou léčivou bylinu. Jmelí je více druhů, jediné, které roste v našich končinách, je to bílé.

Tyto stálezelené, pojďme si to říct jak to je, parazity, které rostou na listnatých i jehličnatých stromech, vyniknou zejména mezi holými větvemi na podzim a v zimě. Většinou vyrůstají vysoko v korunách, pokud jste se divili proč tam, je to dáno tím, že jejich semínka přenáší ptáci a ti si většinou vybírají větve s tím nejlepším výhledem.

Jmelí je dvojdomé, to znamená, že existují samčí a samičí rostliny. Semena samičí rostliny jsou roznášena ptáky, kterým jsou bobule jmelí potravou. Když se letec přemístí ze stromu na strom, semínko se dostane do nového objektu a hned klíčí. Protože narozdíl od odstatních rostlin neklíčí semínko z půdy, začíná tím, že si tvoří lepivý kotouč. Po několika měsících vyvine speciální kořen, který proniká kůrou a roste do stromu, dokud nedosáhne cévního systému, tedy systému výživy stromu. Jakmile se takto zakousne, má dostatečné zdroje a začne nemilosrdně růst. Jmelí může na cizí účet vyrůst až do velikosti jednoho metru. Vytváří keřík sytě zelených listů, které neopopadají.

Počet vidliček odhaluje věk jmelí, každá vidlice stoupá po ročním růstu. Plodem je bílá bobule, která obsahuje lepkavou hmotu. Bobule jsou jedovaté, vyhýbejte se jim, upozorněte na to i děti.

Jmelí má ještě jednu zajímavost, množství účinných látek se různí podle toho, z jakého hostitelského stromu vyrůstá. Říká se, že je nejúčinnější jsou z borovic, topolu a dubu.

V případě vnitřního použití se držte doporučeného dávkování. Vyšší dávky spíše ublíží než pomůžou.

Faktem je, že nejen bobule, ale i celá rostlina je jedovatá, i když ne tak moc a když se s ní manipuluje správně, je to léčivka pro srdcaře.